|
|
Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře
Jakubcová, Kristina ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje a stavu olympijského hnutí v zemích Visegrádu a vzájemnou komparací jednotlivých zemí. Historie vývoje moderního sportu již od jeho počátků, včetně zájmu o rodící se olympijské hnutí, má v těchto zemích podobné rysy. Především po nástupu komunismu procházely dnešní Česká a Slovenská republika, Maďarsko a Polsko nejen v oblasti sportu podobným vývojem. Tato oblast byla "sjednocena" a její řízení vykonávala státní střešní organizace, která si nárokovala řídit všechna odvětví sportu. Olympijské výbory, jejichž existenci bylo nutné zachovat pro možnost přihlašování sportovců na olympijské hry, byly de facto těmto úřadům podřízeny a spojovala je s nimi i jistá "personální unie", v jejímž rámci s nadřízeným úřadem sdílely předsedu. Po pádu komunistického režimu čekaly sport nové výzvy. Musel se vymanit se státního sevření, zároveň však alespoň zčásti nahradit státní zdroj financování zdroji alternativními, vybudovat si vlastní struktury, nastavit vztahy mezi jednotlivými subjekty sportovní scény, stanovit místo, které v těchto vztazích a strukturách bude náležet olympijskému výboru, či ovlivnit legislativní rámec pro vlastní působení. V průběhu výzkumu se však ukázalo, že pochopení vývoje sportu a olympijského hnutí po pádu komunismu není možné bez důkladného popisu situace v této...
|
|
|
Sport a olympijské hnutí v zemích Visegrádu a jejich transformace v postkomunistické éře
Jakubcová, Kristina ; Waic, Marek (vedoucí práce) ; Sekot, Aleš (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Práce se zabývá analýzou vývoje a stavu olympijského hnutí v zemích Visegrádu a vzájemnou komparací jednotlivých zemí. Historie vývoje moderního sportu již od jeho počátků, včetně zájmu o rodící se olympijské hnutí, má v těchto zemích podobné rysy. Především po nástupu komunismu procházely dnešní Česká a Slovenská republika, Maďarsko a Polsko nejen v oblasti sportu podobným vývojem. Tato oblast byla "sjednocena" a její řízení vykonávala státní střešní organizace, která si nárokovala řídit všechna odvětví sportu. Olympijské výbory, jejichž existenci bylo nutné zachovat pro možnost přihlašování sportovců na olympijské hry, byly de facto těmto úřadům podřízeny a spojovala je s nimi i jistá "personální unie", v jejímž rámci s nadřízeným úřadem sdílely předsedu. Po pádu komunistického režimu čekaly sport nové výzvy. Musel se vymanit se státního sevření, zároveň však alespoň zčásti nahradit státní zdroj financování zdroji alternativními, vybudovat si vlastní struktury, nastavit vztahy mezi jednotlivými subjekty sportovní scény, stanovit místo, které v těchto vztazích a strukturách bude náležet olympijskému výboru, či ovlivnit legislativní rámec pro vlastní působení. V průběhu výzkumu se však ukázalo, že pochopení vývoje sportu a olympijského hnutí po pádu komunismu není možné bez důkladného popisu situace v této...
|
host ::
RSS.